16. - 19. zápas sezony 2010-2011 - 7. hrací kolo FLA

Druhá polovina soutěže začala pro většinu týmů již 8. ledna. Nám 6. kolo opět ale přisoudilo pauzu a mohli jsme jen sledovat ostatní týmy. Do bojů jsme mohli zasáhnout tedy až v 7. kole a očekávaným cílem bylo opět stahovat čtyřzápasové manko. Jenže před Vánoci jsme si vypracovali slušný náskok a v 6. kole ho dokázal stáhnout jen Černilov, který nás přeskočil o pouhé dva body. A když Černilov dnešní den v dopolední skupině velmi překvapivě 3x prohrál a vybojoval pouhé tři body, věděli jsme, že máme jedinečnou šanci při povedeném kole opět poskočit na první pozici. A to i se čtyřzápasovou ztrátou na týmy za námi.

16. zápas - Tornados - Patapuf Pardubice

Jenže už na začátku došlo k velké a nečekané komplikaci. Možná jen Jiřan s Michalem tehdy tušili, co se může stát, ale zatím nechtěli spoluhráče stresovat. Pokud si před zápasem nikdo zatím nevšiml, že se Michal moc nerozcvičuje, není ve své obvyklé pohodě a bojovné náladě, v rozstřelu si ani na branku nevystřelil, tak po pěti vteřinách po buly a jedné přihrávce, už muselo být všem divné, proč Michal zavrtěl hlavou a odešel střídat. Tehdy se naplno ukázalo, že jeho zranění mu nedovolí dál pokračovat ve hře. Nebudeme kvůli agentům prozrazovat zranění, ale popřejeme Michalovi brzké uzdravení a všichni budeme věřit, že do příštího kola se vše spraví. Tento okamžik nás poprvé za tři roky ve FLA postavil před nesnadný úkol, hrát bez Michala. Zkušenost z jiných turnajů bez Michala již máme, ale ve FLA nám zatím ještě nikdy nechyběl. Chvíli nám trvalo, než jsme se s touto skutečností srovnali. Museli jsme ale začít okamžitě bojovat i za Michala, každý ze sebe vydat maximum a hrát na sto procent obětavě, zodpovědně a především pro tým. Patapuf zrovna nebyl optimálním týmem na nějaké rozkoukávání a sehrávání sestavy, ale už teď se ukázalo, že Ondra a Koubek jsou těmi pravými tahouny týmu a dokážou vzít zodpovědnost plně na sebe. Poločas jsme odehráli na 0:0, do obrany tým šlapal dokonale bez větších problémů. V zakončení určitě náš sniper trochu chyběl, ale o to víc se začali osmělovat ostatní kluci v útočních řadách. V šesté minutě druhé půle jsme dostali výhodu rozehrávky standardní situace. Ondra na středu posunul doprava na Koubka a ten nechytatelným golfákem urval naše vedení. Soupeř v poslední době nehraje ve své optimální formě, ale tento zápas byl v jejich podání velmi kvalitní. Šancí jsme měli možná o něco více my a vzhledem k dobré defenzivě bylo vedení zasloužené. V závěru odvolal Patapuf i brankáře. Ale u naší branky se Ondra dostal k balonku, poslal dlouhou přihrávku po mantinelu na startujícího Koubka, ten oběhl branku a backhendem do prázdné pojistil naše vítězství.

17. zápas - Tornados - Joker Team Jaroměř

V duelu s Jokerem jsme se opět připravovali na rychlé a šikovné útočníky, v dobré defenzivě z předchozího zápasu jsme museli vytrvat a ještě malinko přidat. Více jsme však očekávali otevřenou obranu soupeře, který je zvyklý hrát útočný florbal. Joker byl určitě v přechodu do útoku a v šancích nebezpečnější než Patapuf, dokázal i u mantinelů více přitvrdit, ale nám se do poločasu povedli dvě pěkné gólové akce. Obě připravil jako správný tvůrce hry opět Ondra. Jeho vyraženou střelu za záda brankáře uklidil nejprve Koubek a poté pod holí obránce našel přihrávkou Jardu Blehu a ten balonek zametl do klece podruhé. Na přelomu obou poločasů jsme dostali ještě příležitost přesilové hry, a i když jsme soupeře před brankovištěm svírali, prosadit jsme se nedokázali. To také nakoplo soupeře a prosadil se i on. Opět jsme se špatně rozestavěli při bránění standardky, vlevo nechali dva volné hráče na samotného Jardu, Radim si příliš kryl pravou tyč, a když si beci mezi sebou jen rozehráli, pravý obránce se prosadil téměř do odkryté branky. Další pojistku jsme nebyli schopni už vstřelit a Jokeři si vzali oddechový čas a zkusili power-play. Martinovi se ale podařilo zachytit rozehrávku, vydal se ihned do brejku s cílem pojistit výsledek do prázdné branky. Jenže minul zcela volnou svatyni a soupeř se již chystal zpoza své klece opět rozehrávat. Ale udělal to dost nešikovně a trefil přímo Tomáše Bouze. Ten se s balonkem už nepáral a pojistil naše vítězství.

18. zápas - Tornados - Hradecký Fosy

Šest bodů bylo na našem pomyslném kontě a zápas pravděpodobně s dnešním nejtěžším soupeřem před námi. Určitě není nijak alibistické, když jsme do zápasu vstupovali s přáním remízy, a to nejen kvůli absenci Michala, ale i díky zkušenosti z předchozího vzájemného duelu a urputné Fosí obraně. Jenže dnešní výkon madagaskarských šelem přestěhovaných do Hradce byl poněkud jiný, než v předchozích kolech. Více útočili, obrana nebyla už tak neprostupná a nebyla už založená především na neinkasování do své branky. Těžko říct, zda došlo u soupeře ke změně taktiky, nebo se zrovna defenzivně nedařilo nebo Fosy už přestaly hrát na „ bodovou jistotu“ za remízky a snažili se útočnou hrou bojovat o tříbodové zisky. Každopádně jsme v úvodu zápasu byli mnohem aktivnější, přicházeli šance a po vstřelení dvou branek nám i sebevědomí stouplo natolik, že jsme byli přesvědčeni, že dnešní zápas vyhrajeme a uštědříme Fosám první porážku v letošní sezoně. První branku připravil Ondra, když narýsoval přesný pas na Tomáše a ten bombou z první nádherně skóroval. Pak Martinovu vyraženou střelu dorazil do branky Koubek a na tabuli skóre bylo celkem pohodlně 2:0 v náš prospěch. I když jsme měli doposud navrch, Fosy se nenechaly zahanbit a srazit a naopak dvě branky v jejich síti z nich spíše udělali rozzuřené vosy. Nejprve zbytečně zahrál Doktor vysokou holí, nebo možná právě plácal nad hlavou domnělou vosu a šel si posedět na trestnou lavici. Brzy ho ale následoval i Ondra, když na chvíli přidržel jednoho z rychlonohých soupeřů. Ten šikovně a chytře upadl, jak kdyby mu Ondra stoupl minimálně na tkaničku, ale přidržení od Ondry skutečně bylo, takže vyloučení asi také zasloužené. Snad se „Hmoždělíno“ neurazí, ale i Cristiano Ronaldo by se za takový pád nemusel stydět :-) Trojice statečných – Koubek, Jiřan, Hrůzič – se ale s oslabením vypořádala na jedničku a zdálo se být z nejhoršího venku a sebevědomí opět větší. Jenže Fosy jsou pořádné šelmy a bojují do roztrhání těla, skoro jak sebevražední teroristé. Ze dvou rychlých akcí v našem obranném pásmu následovala přihrávka do blízkosti brankoviště, důrazná dorážka a brzy vytahoval dvakrát balonek ze své sítě i Radim. Za stavu 2:1 ještě nastřelil soupeřovu tyč Tomáš a tak jsme po konečné remíze byli spíše zklamaní, ale před zápasem bychom tento výsledek určitě brali. Po vývoji zápasu měli z bodu větší radost soupeři, ale výsledek je asi spravedlivý.

19. zápas - Tornados - Laviny Hradec Králové

Že dnes nepůjde o žádné lehké hrací kolo, už i vzhledem k popisované nepříjemnosti, ukázal i zápas s Lavinami. Tým poměrně dobře známe ze vzájemných tréninků, v útočné části získal značné posily a o kvalitní obraně a brankáři netřeba již více psát. Ale úvod zápasu se nám opět až nečekaně povedl. Koubek připravil šanci pro Jardu Blehu a ten se opět prosadil a snad už konečně usušil zvlhlý střelecký prach. Koubkovu šikovnost před soupeřovou brankou hasily Laviny i za cenu faulů a darovali nám celkem tři přesilovky, vše buď za sekání, nebo blokování hole. Při první početní výhodě jsme se sice dostali ke kvalitnímu obléhání téměř jak u Leningradu a soupeři vůbec nepůjčili balonek, ale až v závěru druhé přesilovky se backhendem prosadil Doktor a bylo veseleji. Následovala třetí početní převaha, ale opět bez výsledku. Do této doby se zdál být vývoj zápasu naprosto pod kontrolou a soupeř úplně odevzdaný a bezmocný. Jenže my měli v této fázi přidat další branky. Jediná inkasovaná branka ze tří oslabení ale povzbudila Laviny a osmělily se i do útočení. Ve druhé půli snížil jeden z nových urostlých útočníků po důrazném prosazení přes střed na 2:1 a drama bylo na světě. Dvě a půl minuty do konce došlo k infarktové situaci. Nejprve Radim vytáhl zázračně volejbalově balonek těsně před břevnem, který ho již málem přeskočil. Ondra se s Doktorem snažili balonek někam odplácnout, do toho naběhl urostlý soupeřův útočník, zavadil nejprve o Ondru a poté se doslova vznesl nad Doktorem. Ač ani Doktor nevěděl, co udělal, rozhodčím to zřejmě připadlo jako jeho brutální atak nebo vymatlaný exces. Následovala obrovská rána po pádu 100 kilového borce, svíjení po rychlém ohledání vlastního zranění a určení diagnózy v podobě minimálně pěti zlomených žeber. Možná jen Jiřanova diskuze s rozhodčím, apelující spíše na komicky provedeného trojitého odpíchnutého Rittbergera než o brutální faul, nepřisoudila Doktorovi vyšší trest 5+10, ale jen dvouminutové posezení za katrem. A že se nejednalo asi opravdu o nic vážného, svědčí i fakt, že se soupeř za 15 vteřin uzdravil a naskočil do přesilovky :-) Oslabení jsme zodpovědně ubránili a v závěru se opět balonku zmocnil Martin a tryskem směřoval k prázdné brance. Jenže bratrem na šamšuláka překřtěný bek zase minul, následoval rychlý kontr již v počtu 6:5 a pět vteřin do konce ještě musel přijít Radimův důležitý a poslední zákrok.

Deset bodů z dnešního dne bylo nakonec naprosto luxusních. Vybojovali jsme je jako kompaktní a semknutý tým, hlavně i pro zraněného Michala. Skvěle jsme zabojovali, každý si na sto procent odpracoval své, někteří i více. Ještě jsme to doposud nedělali, ale poděkování za předvedený výkon patří každému z týmu jmenovitě. Ondra a Koubek na sebe vzali plně roli útočných vůdců, nezalekli se větší zodpovědnosti a nechali na hřišti všechny své síly. Tomáš a Jarda přidali svoji rychlost, bojovali o každý balon a určitě si zvedli sebevědomí, kdy jejich góly byly po absenci Michala pro tým neskutečné důležité. Chuck se rval o každý balon opět jako lev a odvedl obrovský kus černé práce. Martin s Doktorem zodpovědně zahráli jak do obrany, tak i kvalitně podpořili přesilové hry a Jiřan s Jardou Hrůzou tvrdili muziku na obou koncích hřiště, využili každé příležitosti k ohrožení branky soupeře a zodpovědně odmakali defenzívu týmu. Radim opět skvěle zachytal, potvrdil letošní dobrou formu a ke kvalitním zákrokům přidal i něco málo nad pomyslných sto procent a zachránil i několik vyložených šancí.