5. KOLO FLA 2009-2010

5. KOLO - Florbalová liga amatérů - 23. 1. 2010

Po bitvě je každý generálem...

Snad až na poslední kolo, kdy nás čeká pěti zápasový příděl a o celkovém vítězi se může rozhodovat až v úplně posledním zápase, nás čekalo v 5. kole nejtěžší rozlosování v celé soutěži. Nebo tedy alespoň podle současného vývoje soutěže a tabulky. Měli jsme se utkat hned se všemi třemi týmy, doprovázejícími nás v elitní čtyřce, plus zápas s nevyzpytatelnými a již hodně otrkanými mladými Sokolíky. Týdenní přípravu jsme nijak šťastně nenaplánovali, místo odpočinku v Sedloňově došlo spíš k huntování těl. Na seznamu zranění se nacházela všelijaká zranění a neduhy – naražená záda o futra, boule na hlavě ode dna bazénu, namožené svaly z lyžování, bolavá kolena a smrtelně nebezpečné rýmičky. I středeční trénink vypadal z naší strany až velmi trapně. Více jak půl týmu vůbec nedorazilo a sestava vypadala jak posbíraná na ulici zrovna před halou. No a na páteční trénink jsme nešli vůbec, ale vedení místo toho nařídilo pozorné sledování televize a obhlédnutí praktik mocného lva Alexe prohánějícího čtyřnohé fosy po Madagaskaru.

17. zápas - Tornados - Černilov

Dnes nás čekal hned úvodní zápas celého dne, nebyl čas na dlouhé probírání a zívání a rychle se převléknout a skočit na Černilov. Nakonec jsme byli, co se týče sestavy, připraveni kvalitně. V plánu byla poprvé v tomto ročníku hra na kompletní dvě pětky, ale v době zahájení zápasu byl Tomáš Bouz stále nezvěstný. Začali jsme tedy s dvěma obranami a Ondra s Michalem se točili po delších střídáních v útoku. Ač jsme měli informace, že kluci z Černilova v noci ještě proháněli děvčata po tanečním parketu na nějakém plese, zřejmě však životosprávu nepodcenili a nastoupili do zápasu svěží jak z reklamy na vody AquaBeauty. Utkání se od začátku odehrávalo ve velmi rychlém tempu s šancemi na obou stranách, hra se přelévala z jedné půlky na druhou. Poměrně brzy se také prosadil Černilov. Útočník soupeře se po nedůsledném clonění obránců dostal nalevo před branku, střelu sice poslal vedle branky, ale ta se odrazila o mantinel zpět k brankovišti. Radim nestihl včas přezoomovat na balonek, obránci stáli za útočníkem a museli by jedině Radima přeskočit nebo soupeři vlézt na záda. Ten pohodlně jednou rukou kolem našeho golmana zasunul na 0:1. Nic příjemného na začátek, ale branka nás naštěstí až tolik nepoložila a do dvou minut jsme srovnali. Koubek se individuálně prokličkoval, ale netrefil branku. Jenže míček se odrazil stejným způsobem o mantinel za bránou a tam důrazný Chuck srovnal na 1:1. Koubka jsme nezapomněli pochválit, jak je dobře, že neumí trefit branku:-) Po opětovném vyrovnaném stavu jsme značně přidali v úsilí, vytvářeli si stále více šancí a větší tlak. Dokonce jsme dostali i možnost přesilové hry, kterou jsme i přes velký tlak ale nevyužili. Minutu a půl před koncem jsme si dokonce vzali time-out, s cílem rozhodnout v posledních vteřinách o našem vítězství.  Jirka Krátoška vybojoval míček, nahodil dlouhý oblouk na Koubka, jeho střela byla zblokována a vrátila se k němu. Posunul na Michala a ten pálil do odkryté branky... Jenže vteřinu po závěrečném čase. Remíza nás na množství šancí nejprve mrzela, ale vzhledem k tomu, že jsme je prostě nedokázali proměnit a soupeř na další branky také měl, pokorně a rozumně jsme bod brali.

18. zápas - Tornados - Sokol Předměřice

I když jsou Sokolíci stále lepší a otrkanější, s kvalitními útočníky v kádru a ještě k tomu jim své trenérské dovednosti rozdává náš Ondra, chtěli jsme již bezpodmínečně uhrát tři body. Naštěstí se ale na páteční trénink Sokoli také pěkně vybodli, dorazil jen jeden z mladíků, koučovaný hned čtyřmi trenéry. Ondra tedy své lišácké rozumy alespoň před tímto zápasem soupeři nevybonzoval. Tomáš se stále neozval, ale přišel se na nás podívat náš tréninkový parťák Joska Janeček, pohodlně usazený na tribuně s nataženýma nohama. K jeho velkému překvapení jsme ho hned navlékli do dresu a zapojili do sestavy. A nezapomněli jsme ho podpořit, že mu do dvojice dáme nějakého zkušenějšího beka:-) Martin se posunul k Jirkovi, Doktor šel k Joskovi a Jiřan se posunul za chybějícího Tomáše do útoku ke Koubkovi a Jardovi. Nenechali jsme se zaskočit v začátku jak v předchozím zápase s mladíky a dávali si pozor na jejich šikovné „florbalové“ střelce. Jiřan rozehrával z levého bodu pro vhazování, Jirka si k němu naběhl na tři metry, křikl si o přihrávku a pěknou střelou nás poslal do vedení. Útočné lajny se vystřídali a dnes skvěle hrající a důrazný Chuck vybojoval míček pro Michala a ten nás definitivně uklidnil na 2:0. Třetí úspěch našeho týmu zaznamenal Ondra, kdy z otočky pálil na brankáře, kterému míček propadl mezi rukou a tělem do branky. S vidinou dalšího těžkého a pro nás klíčového duelu jsme se rozhodli více šetřit síly, jen Jiřan s Jardou běhali po soupeřově půlce jak fretky, ve snaze vstřelit si branku. Jiřan utekl po levé straně, měl sice po pravé straně Jardu, ale zkusil zakončit sám a trefil jen brankáře do nohy. Vystřídání přineslo opět branku druhému útoku, kdy Ondra vytáhl brankáře do strany, dal pod sebe na Michala a ten se nemýlil. Pak jsme sice Sokolu nabídli možnost snížit, ale nikdo neočekával již nějaké drama. Po vystřídání si Jiřan s Jardou vyměnili strany, Jarda letěl jak blesk k soupeřově brance, také se rozhodl nepřihrávat na volného spoluhráče a tentokrát se již zapsal mezi střelce. 5:1, splněná povinnost a v závěru i trošku pošetřené síly na brzký zápas s Fosami.

19. zápas - Tornados - Hradecký Fosy

Prohra ve 3. kole s Fosami a jen dvoubodový náskok na stejného soupeře nám jasně naznačovaly, že další prohra by byla již velkým problémem, výhra by pochopitelně srovnala naši vzájemnou bilanci, ale i tak se nám remíza jevila jako dobrý výsledek. Nešli jsme do zápasu s nějakým přehnaným sebevědomím, remíza s Černilovem nám vzala další body v honbě za čelem soutěže, ale i Fosy již dnes ztratili a to překvapivě bezbrankovou remízou s Lavinami. Začali jsme klidně a zodpovědně s cílem nepouštět soupeře do rychlých brejků a přečíslení. Ve třetí minutě si Jiřan u levého mantinelu stáhl míček do středu hřiště a k velké radosti jeho střela zaplula do vzdálenějšího horního rohu branky. Vedoucí branka nám měla přinést uklidnění, ale co se poté stalo, je určitě na zamyšlení. Nedokázali jsme vedení zužitkovat k podržení hry, Fosy nás napadaly a my nevěděli co dělat, pobíhali jsme po hřišti jak pomatenci, přihlížející se buď museli plácat do stehen, nebo vrtět hlavami a Chocholoušek si již připravoval deset karet pro nové pacienty. Tento komediální vstup nemohl resultovat v nic jiného než vyrovnání a koledovali jsme si o další branky. Naštěstí jsme se do půle po pěti minutách hororu uklidnili, jinak bychom si o poločase snad museli dát jointa nebo šňupa. Díky Bohu snad minutu po přestávce se Ondra prosadil před brankou a pohotový Chuck byl opět na správném místě a vrátil nám vedení. „No, obráncovi se to šmrdlalo mezi nohama, tak jsem do toho strčil a vylezlo to Chuckovi u tyče a on to doklepl.“, okomentoval branku Ondráš. První půle byla dost odstrašujícím příkladem a tentokrát jsme se již nepomátli a hráli klidněji. Soupeř mohl však brzy opět zatlačit, kdy Michal zahrál hlavou a šel si posedět na trestnou lavici. Jenže Koubek si vzal dirigentskou taktovku do svých rukou a předvedl jak odehrát nejlépe oslabení. Celou minutu nepůjčil Fosám za jejich brankou balonek a k absolutoriu mu snad jen chyběla branka v oslabení. Soupeř hrál stále velmi útočně, ale my jsme ve druhé půli hráli více zodpovědně a věřili, že výsledek snad už udržíme. Tento zápas byl přesně opakem toho minulého. My tehdy měli určitě více šancí, tlak před brankou, ale neprosadili jsme se. Nyní byli útočně nebezpečnější určitě Fosy, ale štěstí naopak stálo zase u nás. Konečné skóre 2:1 srovnalo pomyslné misky vah ve vzájemných zápasech přesně na střed. Středeční dohrávka a třetí vzájemný zápas s Fosami bude veledůležitý pro oba týmy.

20. zápas - Tornados - Spojené síly

Těžký nášup dnešního dne měl zakončit zápas se Spojenými silami. Po opatrných pár minutách první půle přilétl na naši branku první nahozený míček. Ondra se snažil míček zastavit, bohužel nestopl a Radim jak padal, tak ho jeden ze soupeřů tečí přehodil. Do poločasu jsme bohužel inkasovali ještě jednou. Ondra vyvážel míček zpoza branky, chtěl přihrát na Michala mezi nohou a hokejkou soupeřova útočníka, ale trefil mu nohu. Od něj se balonek odrazil před bránu, druhý útočník ho vrátil nazpátek na prvního „nastřeleného“ útočníka a ten skóroval do branky. Těžko pátrám v myšlenkách po nějakých našich vyložených gólových příležitostech. Mnoho našich útočních snah končilo u mantinelů nebo v rozích hřiště a stříleli jsme jenom z dálky. Soupeř hrál zodpovědně, disciplinovaně a bez pochyb uklidněn vedením a došel si zaslouženě pro vítězství. Jak shrnout naše dnešní vystoupení? Malinko jsme možná jako více prioritní a těžší zápas považovali duel s Fosami, který jsme sice zvládli, s Černilovem jsme šance a snahu měli přetavit ve výhru a v zápase se Spojenými silami hodně rozhodla vedoucí branka. Tak jak ve všech předchozích zápasech z minulé sezony. Ale zápasy jsou tak vyrovnané, každý match je naprosto jiný a rozhodují drobnosti. Příkladem je i poslední zápas Spojených sil s Lavinami, kdy náš pokořitel nakonec mohl být rád za remízu 2:2 a Fosy dnes dokonce, ze čtyř zápasů, uhráli jen jediný bod za remízu a utrpěli tři těsné porážky! Výsledkem a faktem tedy je, že náš ostře sledovaný soupeř, se momentálně propadl na třetí příčku. Nenápadně, ale zaslouženě se na druhou pozici propracovali Spojené síly a nám se o jeden bod navýšil náskok, sice na jiného soupeře, ale o další čtyři zápasy blíže konci sezony. Pojďme dál, s ponaučením, úctou k soupeřům, přiměřeným respektem a stejnou bojovností a chutí...

DOHRÁVKA 5. kola - 10. 2. 2010 - HALA TŘEBEŠ

21. zápas - Tornados - Hradecký Fosy