4. KOLO FLA 2009-2010

4.KOLO - Florbalová liga amatérů - 19. 12. 2009

Den plný předvánočních překvapení…

Na poslední hrací kolo v roce 2009 a vlastně i zakončení první poloviny ligové soutěže vše nejprve nasvědčovalo, že se po dlouhé době sejdeme opět v plné sestavě. Ale nakonec vše málem skončilo velikým nepříjemným překvapením a k prvním dramatům se již schylovalo v naší kabině před zápasem. Ještě čtvrt hodiny před utkáním jsme byli v pěkně „našlápnuté“ pětičlenné sestavě – Radim – Jiřan, Martin – Ondra a Michal. Jarda prý onemocněl neznámou mutací pardubické nákupní horečky a Chuck se omluvil již dříve a pravděpodobně se soby a saněmi také objížděl obchody. Jindy dochvilný Koubek dorazil 15 minut před zápasem s výrazem „co je, v pohodě, ne?“. Vysmátý Jirka Krátoška doklusal deset minut před a Tomáš Bouz pohodově pět minut před úvodní buly. Doktor nedorazil vůbec a ani nebral telefon. Nicméně první překvapení zažehnáno, sestava na zápas již byla hratelná. Další překvapení zkazil hned v počátku Michal. Potom co měl na sobě již dres, nijak ho nerozhodila Jiřanova vyzývavá nabídka: „Tak se Mišo svlíkni“. Michal nebyl ani na vteřinu v rozpacích: „No nekecej, ty jsi stihnul nový dresy. Že jsem vlastně u GM vůbec pochyboval“. A tak jsme se rychle bez většího překvapení nasoukali do fungl nových bílo-modrých „domácích“ dresů, poprvé s novým logem na prsou – pokřtěným jako tornádo s nasraným míčkem.

13. zápas – Tornados – Sokol Předměřice

Snad jsme očekávali, že prvního soupeře naše nové ohozy úplně odrovnají a porazí se sám, nebo jsme nakonec byli z nich více vyplesknutí my sami. Ještě na buly jsme se na sebe culili, div se nepředváděli, jak nám sluší. Buch, buch, kolem Michala a Jirky se hned po vhození protáhl útočník, tři vteřiny zápasu a Radim loví míček za svými zády. Pěkný křest dresů. Sokolíci se dokonce i před zápasem už chlubili, že se na nás těší a pořádně nám zatopí. Jenže s plným nosem huhňající Michal byl opravdu zase ve skvělé střelecky „skromné“ formě a ve třetí minutě již bylo skóre po jeho „ixtém“ hattricku 3:1. Ve druhé půli nám soupeř nabídl ještě přesilovou hru. Po nádherné kombinaci, která by si zasloužila připsání i tří asistencí, našel před gólmanem volný Martin ještě lépe postaveného bratra Ondru a ten z pozice u levé tyče pohodlně skóroval. Sokolíci stále kousali, podařilo se jim po našich zmatcích obrat ve dvou naše tři hráče a klasickou florbalovou střelou překonali Radima na 4:2. Povinné vítězství jsme si vzít nenechali, a sice upracovaně, ale nakonec spokojeně jsme odškrtli první cíl dnešního dne – zkusit uhrát co nejvíce bodů v očekávání těžkého boje o první příčku.

14. zápas – Tornados - Kamikadze

Proti bíle oděným Kamikadze jsme se opět převlékli do modrých dresů. Pár nejmenovaných jedinců bylo z opětovného převlékání zpruzeno, ale apel na loajalitu vůči sponzorům a kompletním dresům nakonec i Koubka a Jirku k převléknutí donutil. Dorazil i náš pohřešovaný pilný fakturant a účetní Doktor, který i o víkendu musel do práce a nestihl se dříve ohlásit. Kamikadze se do nás od začátku pustili s hrdinstvím svému jménu vlastním a chtěli odčinit předchozí celkem jasný výsledek 4:0. Stále jsme se nemohli prosadit a soupeř i na druhé straně hrozil před Radimem. Po poločase bylo stále 0:0 a hra se z obou stran začala až příliš přitvrzovat. Sličná slečna rozhodčí byla hřebem tohoto zápasu, ale nečekaně k její křehké ženské něžnosti pouštěla možná přes příliš tvrdou hru. Nakonec nám první zásah přinesla přesná Ondrova přihrávka a Michal se nemýlil. Jenže s božským větrem netřeba si zahrávat. Koubek se u levého rohu branky pustil do kličkované ve snaze vyvést sám balonek, jeden Kamikadze ho prý zasáhl do ramena, Koubek ztratil balanc a míček mu utekl před něj. Před bránou již poletovali dva sebevražední útočníci, které naše protiletadlová palba nedokázala sestřelit, a bylo rázem 1:1. Po chvíli utržil Jiřan krvavý šrám na ruce a i kvůli neodpískání a možná nedostatku pověstného hořčíku již nervy neudržel. Poslal soupeře ramenem přes mantinel, ale vědom si svého zbytečného prohřešku se hned poslušně odebral na trestnou lavici. Oslabení jsme přečkali a čtyři minuty do konce jsme v zuřivém duelu opět strhli vedení na svoji stranu – Ondra předložil míček skórujícímu Koubkovi. Ale opět jsme nehráli jednoduše v obraně a rozehrávce a po Jirkově snaze vyvést míček, jsme zase ztratili. Náš starý známý tréninkový parťák Radim Šplouchal, jistě s velkým nadšením, srovnal přesnou střelou k levé tyči po zemi na 2:2. Výsledek a ztráta pro nás byla velkým zklamáním, ale našimi chybami a nakonec i nezodpovědným střídáním jsme si více nezasloužili.

15. zápas – Tornados – Joker Team Jaroměř

Bylo záhodno se nad vlastní hrou zamyslet a před očekávaným dnešním nejtěžším zápasem proti doposud skvěle hrajícím jaroměřským žolíkům začít hrát zodpovědně. A to až nečekaně překvapivě zabralo, nepustili jsme Joker do vyložených šancí a sami si vypracovávali pěkné ofenzívní kombinace. Nešťastný Ondra se prosadil dvakrát, ale stále nebyl spokojen se svojí dnešní střelbou. Na poslední zápas dokonce slíbil lahev šampaňského, jestli dá jediný gól po povedené střele. A to už od rána vyprávěl, jak by dnes rád skóroval. Ale asi myslel večer doma. Jednu branku vsítil z dorážky a druhou po pěkném blafáku. Za zmínku stojí i pěkně rozehraná standardní situace, kdy Jirka ukázkově našel těsně u pravé tyče Michala. Ten se zapsal mezi střelce také dvakrát a k tomu přidal nezvykle i tři přihrávky a snad poprvé (kromě dietních jednobodových asistencí na Open Game) více přihrával, než střílel. Ke konečnému a nečekaně snadnému vítězství 6:0 ještě přidal po brance Tomáš a Martin.

16. zápas – Tornados – Červená Voda

Tým z Červené Vody zatím doplácí než na dlouhé dojíždění, spíše na nízký počet hráčů v zápasech. Při vetší účasti by bez pochyb byli mnohem kvalitnějším soupeřem v celé soutěži. A poněvadž dnes hosté nastoupili s osmi hráči do pole, nechtěli jsme nic podcenit a opět jsme před zápasem rozebrali taktiku a nechali hovořit především trenérskou licencí čerstvě honorovaného Ondru. Tedy nechali hovořit - většina týmu alespoň poslouchala a Martin nedělal kraviny. Vzhledem k tomu, že jsme dnes měli čtyři obránce, Doktor se proto opět posunul do útoku a hned se šikovně prosadil. Spíše se tedy před soupeřovým brankářem nešikovně, nebo ekvilibristicky dokonale, nastřelil do obličeje (vážně to dokázal!!), a brzy nás uklidnil. Za nedlouho snad dva metry před brankou Ondra minul branku, jenže míček nepochopitelně skončil v brance. Rozhodčí viděli, že balon trefil do branky hokejkou Tomáš, ale pořádný otisk míčku pod jeho kolenem později jasně ukazoval, jak branky dosáhl. Ale i tak byl gól regulérní a my jsme se za stavu 2:0 uklidnili. A tyto dva pro soupeře smolné góly dodali křídla nám a po naší útočné smršti si Červená voda odnesla až možná herně neodpovídající debakl 9:0! Koubek a Michal se zapsali dvakrát a uklidnění se značně projevilo i na Ondrovi, který na závěr našeho vystoupení explodoval hattrickem. Po posledním zásahu běžel poděkovat Jiřanovi, od kterého si zpracoval prudké vyhození přes celé hřiště. Končený účet v podobě deseti bodů a skóre 21:4 jsme nakonec brali jako skvělé zakončení podzimní části a hezký dárek pod stromeček. Nakonec nás odpoledne ještě překvapilo, že i přes ztrátu dvou bodů jsme opět poskočili na první příčku a budeme přezimovat zatím na metě nejvyšší. Jenže sezona je zatím pouze v půlce, agilní a motivovaný tým Hradeckých Fos jistě mnoho bodů dále ztrácet nebude a na špici se dotahuje i zkušený a ostřílený tým Spojených sil.