20. - 23. zápas sezony 2010-2011 - 8. hrací kolo FLA

Minulý pátek se na náš pravidelný trénink přišel vyblbnout už i Michal, který kvůli zranění téměř měsíc absentoval. My si za tu dobu všichni krásně zahráli, každý si ve středu i v pátek dal nějaký ten gól, ale po tomto pátečním tréninku bylo jasné, že je zase vše ztraceno:-) Sniper je zpátky, neSkrovný sypač branek se vrátil, Pánbů ochraňuj soupeře a hlavně spoluhráče, kteří za Michala střídají, nebo kteří očekávají přihrávku :-)))) Musíme tě trošku, Míšo, pozlobit, ale jsme rádi, že jsi zase zdráv a zpátky v týmu :-) Velkým štěstím bylo, že si „numero 16“ vybralo pro svoji dlouhou rekonvalescenci naši nejdelší ligovou pauzu a na 8. kolo jsme již byli opět v kompletní sestavě. Však toto kolo také bylo naší vůbec nejtěžší prověrkou se čtyřmi zkušenými, kvalitními a urputně bojujícími týmy.

20. zápas - Tornados - Myšáci

Hned na začátek nás čekalo derby s Myšáky. Za několik let a několik desítek společných matchů a tréninků se již nedá na soupeře nic zvláštního vymyslet, známe navzájem snad už i velikosti bot a značky florbalek Myšáků a i proto byl vzájemný duel pro obě strany jistě hodně motivující. Ještě do úvodního hvizdu jsme očekávali taktickou lest, kdy jsme s překvapením pozorovali v brankařské výstroji rozcvičujícího se kapitána „Myšáka“ Solicha. Jenže soupeři opravdu ani jeden ze tří golmanů nedorazil, myší vůdce musel zalést do branky a kapitánskou pásku nandal nám známý bomber a náš občasný tréninkový spoluhráč a příležitostná hostující posila Karlos. Martin nás ještě rychle stihl namotivovat, že za každý vstřelený gól do sítě Michala Solicha dává lahev šampanského a tak jsme se s ještě větší chutí pustili do Myšáků :-) K překvapení všech na první naši branku přihrál Michal před branku Chuckovi a brzy jsme vedli. Nutno podotknout, že to ale bylo z Michalových asistencí pro dnešek také vše :-) Pak se Tomáš Bouz po jednom důrazném hitu podíval na mantinel a podlahu z venkovní strany hřiště, ale bez újmy se zvedl a pomstil se za chvíli tím nejlepším způsobem, kdy se po Martinově přiklepnutí zapsal i on mezi střelce. Ač měl Karlos jako kapitán určité právo k diskuzím s rozhodčími, zřejmě byl ve slovním projevu ostřejší a sudí jej posadili na trestnou lavici a nám se ještě před poločasem naskytla příležitost přesilové hry. I přes elitní přesilovou formaci jsme soupeřovu obranu příliš nerozhýbali, hráli spíše bago nebo možná na jelena a v oslabení se paradoxně Michal Solich v brance ani moc nezapotil. Ale brzy po půli se urputný pes a bojovník Chuck našemu Míšovi za branku revanžoval a i sniper může od Martina očekávat flašku. Necelé dvě minuty do konce připravoval Koubek rozehrávku standardní situace. Jiřan si přišel v klidu jak při procházce na houbách, Koubek na něj posunul dozadu a 73ka s kapitánskou páskou přes Myšákovo rameno počtvrté a naposledy rozvlnila síťku v brance. První důležité body byly na našem účtu. Jo a čtyři šáňa, Marťasi. Díky :-)

 21. zápas - Tornados - Kamikadze

Psát opět o trefnosti názvu dalšího soupeře je již zcela zbytečné. Kamikadze do dnešního dne nastoupili se dvěma kompletními pětkami, velkým bojovým zápalem i na střídačce a na šikovnost a rychlost jejich útočníků jsme museli do defenzivy zahrát ještě lépe, než proti Myšákům. Brzy se ale prosadili oba naši Tomášové, a po asistenci Toma Bouze se mezi střelce zapsal i Koubek. Pak ale došlo k velmi nepříjemné situaci a nechybělo málo a došlo by na mávání obloženými pěstmi do huby. Ondra si jednou kličkou obhodil soupeře, ale vzápětí dostal od druhého hráče klasický hokejový hit ramenem do prsou. Budeme věřit tomu, že i přes důraznost a časté podobné zákroky tohoto soupeře nešlo v tomto případě o zákeřný úmysl, a budeme rádi, když se již na nic podobného nebudeme muset v budoucnu dívat. Pohled na bolestí brečícího a svíjejícího se Ondru nám ale asi dlouho zůstane v paměti. Ondra se ale za chvíli s naší pomocí zvedl, obavy na zlomené žebro se snad rozplynuly a ve druhé půlce už byl schopný alespoň na chvíli zasáhnout do hry. Snad naražený hrudník, bolavá krční páteř a motající hlava zůstanou jedinou újmou. Je otázkou, zda tato nechtěná pauza v utkání trochu soupeře srazila a nás vyburcovala, ale k žádným odplatám a zákrokům již nedošlo a my Ondru pomstili vítězstvím a střílením branek. Nejprve našel Koubek na beku Jiřana a ten příklepem z první poslal za záda soupeřovy gólmanky zvláštně plachtícího motýla, pak za brankou vybojoval balonek náš poctivý bojovník Jarda Hrůza a Koubek skóroval už na 3:0. V závěru dvakrát velmi podobně a šikovně vyzval Doktor přihrávkou za obranu Michala a ten dvěma zásahy završil skóre na 5:0.

 22. zápas - Tornados - Spojené síly

Spojené síly zřejmě letos nechtějí nic podcenit a svou aktuální druhou příčku hodlají bezpodmínečně udržet. Na dnešní den vyrukovali podle našeho názoru s nejsilnější sestavou, kterou mohli postavit, včetně všech tří registrovaných playerů. Je zbytečné popisovat zápas s nějakými dramatickými zápletkami, důležitá byla fakta. Oproti minulému vzájemnému duelu nedocházelo tentokrát k urputnému dobývání branek, kdy pomyslné misky vah tehdy rozhodla až jediná vydřená branka v závěru. Hrál se velmi rychlý útočný florbal, který byl dnes možná hřebem dnešního dne a náš výkon by se dal ohodnotit, jako jeden z vůbec nejlepších v letošní sezoně. Až na jeden případ dokonale zafungovala defenziva našich celých pětek na hřišti, obránci dokonale stínovali a téměř vygumovali včasným přistupováním obávané střelce a naplno se ukázala smrtelně nebezpečná spolupráce Ondry a Michala. Ondráš nás třemi přihrávkami uklidnil, že je snad v pořádku a Michal po třech rychlých střelách z jednoduchého zpracování a jednom samostatném vybojování balonku dosáhl „Skrovnýtriku“. V době našeho vedení 1:0 sice zvládl soupeř srovnat, kdy jednomu z našich útočníků utekl hráč a dvojice Martin a Doktor byla na přečíslení krátká. Ale zápas se nám herně a Michalovi střelecky povedl a vítězstvím 4:1 nad druhým týmem tabulky jsme se výrazně přiblížili k vysněnému zlatému hattricku ve FLA.

 23. zápas - Tornados - Černilov

Černilov letos bodík po bodíku v každém kole ztrácí a troufám si odhadovat, že letos předvedené výkony na medailové příčky stačit nebudou. Přestože i se čtyřmi zápasy k dobru a devíti bodovým náskokem jsme pravděpodobně již vzájemný boj o pozice rozhodli, každý společný zápas je neskutečně vyrovnaný. A i když se Černilovu v ostatních zápasech zrovna nedaří, v našem vzájemném duelu zahrají vždy své maximum anebo my své maximum nezahrajeme :-) Každopádně tak nebo tak i tento zápas nebyl výjimkou a po vyrovnaném boji skončil již téměř tradiční remízou. Černilov tak zůstal s Hradeckými Fosami jediným týmem, který s námi letos neprohrál. Ze zápasu si zaslouží zřejmě největší pochvalu Ondrova geniální přihrávka na naši vedoucí branku. Ondra zpracoval mezi kruhy balonek, to, že okamžitě nevystřelil, ale na vteřinu se rozhlédl, hned pochopil stejně geniálně Michal, naběhl do volného prostoru k tyčce a Ondráš prakticky milimetrově jen trefil jeho správně drženou hokejku. Brankář byl zcela bezmocný a po balonku se otočil, až když byl v jeho síti. Ale jak již bylo zmíněno, Černilov v průběhu zápasu krok srovnal, kdy se ve skrumáži před brankou pod přesunujícím Radimem prosadil jeden ze soupeřových útočníků.